Ohlédnutí za první půlkou sezony těch nejmenších

Už více jak sto dní nás dělí od prvního dne sezony 2018/2019. Za tu dobu se stalo plno věcí. Pokud se podíváme na tým z řad nejmenších, kteří ale rozhodně nejsou malí duchem a zápalem pro florbal, uvidíme, že za tu dobu ušli neskutečnou cestu. Řeč je o hráčích z kategorie Přípravky.

Za tu dobu zvládli odehrát okolo 30 ligových a sokolských zápasů a odtrénovat nespočet hodin v tělocvičně. Nemluvě o volných chvílích mezi zápasy, doma, nebo ve škole které padly na hraní si s kamarády, sourozencem, s míčkem, nebo nekonečnými minutami kdy rodiče museli poslouchat bouchání míčku do dveří, když jsi jeden z nejmladších Gulliverů trénoval střelbu.

V první části sezóny byli našimi největšími soupeři týmy Bulldogs, Znojmo a dívčí tým Židenic. Museli jsme se potýkat s ostýchavostí našich hráčů a zároveň s vysokou kvalitou protihráčů. Soupeři nás především přehrávali v individuálních soubojích, kde jsme zaostávali v technice a vzrůstu hráčů. Naopak s každým dalším zápasem jsme předváděli lepší kombinační hru, viděli se na hřišti a přicházely stále kvalitnější nahrávky. Díky této týmové spolupráci jsme byli schopni konkurovat i těm nejsilnějším týmům, s lepšími individuálními hráči.

Na trénincích jsme se proto zaměřili na zlepšení techniky, zvětšení důrazů jít do napadání a soubojů o míček. K tomu nám pomohly různé průpravné cvičení, jako je třeba Touchdown, Barcelona, nebo souboje jeden na jednoho. Co se týče fyzické odolnosti a výdrže nám hodně pomohly kontaktnější sporty (házená, rugby), které jsme začlenili jako doplňkové aktivity na trénincích.

V neposlední řadě hráčům pomohl prosincový turnaj v Praze, nebo nominace přípravek ve vyšší elévské ligové kategorii, kde získali potřebné sebevědomí a zkušenosti ze zápasů, které jsou přece jen o něco rychlejší, drsnější a proti větším soupěřům. To samé platí o nováčcích, kteří se mohli „vyhrát“ na sokolských turnajích, kde je i trochu jiné věkové rozložení kategorií.

V nadcházejí druhé půli sezóny bych se rád zaměřil na přístup, který už zvládáme během hry, kdy se nevzdáváme po první nepovedené nahrávce, nebo obdrženém gólu. Byl bych rád, kdybychom se zdrželi výpadků po krásně zvládnutém zápase a v následujícím hrajeme na padesát procent.

Zároveň chci ale pochválit hráče za udržení si týmového a sportovního ducha. Pokud si tohle dokážeme udržet i v další půlce sezony, ve které nás čeká vyvrcholení sezony v podobě letních turnajů, tak se protihráči a diváci můžou těšit na velmi pěkné utkání, které doufám mohou vést i k cenným kovům. Co je ale nejdůležitější. My si to pořádně užijeme.

Tomáš Mičulka