Posezónní rozhovor s Jiřím Bořeckým

Byť sezóna 2018/19 oficiálně ještě neproťala cílovou pásku, skutečnost je taková, že v těch nejvýznamnějších rovinách už pomalu odpočívá někde v obýváku u televize. Pro Gullivery to byl ročník, ve kterém se jim konečně povedlo dosáhnout vytouženého grálu – postupu do 1. ligy. To navíc ve chvílích, kdy si klub pluje svou již 20. sezónu. Posezónní rozhovor nám poskytl ten nejpovolanější, prezident klubu a šéftrenér, Jiří Bořecký.

Máme za sebou sezónu 2018/19, jejímž nejvýraznějším úspěchem je postup áčka mužů do 1. ligy. Je to tak i z tvého pohledu a jak vysoko řadíš tento úspěch do klubové historie?
I přesto, že jsem v Gulliverech již několik postupů zažil a to i u mužů, tak si troufám tvrdit, že letošní vítězství v playoff Národní ligy jednoznačně znamená nejvýraznější moment historie tohoto klubu. Myslím si, že nám moc lidí nevěřilo a před playoff jsme nepatřili mezi favority. My jsme se však dokázali na tuto nejdůležitější část sezony perfektně připravit, zvládli jsme ji bez zranění, nebo nějakých dalších škobrtnutí zaslouženě postoupili. Všem, kteří se na tomto postupu podíleli, patří velké uznání.

Ty sám toho máš na bedrech víc než dost. Kromě kormidlování áčka mužů působíš ještě u některých mládežnických týmů. Jak těžké je to časově skloubit?
Zatím to zvládám, ale jako šéftrenér klubu samozřejmě dělám vše proto, abychom měli dostatek trenérů a já se posouval postupně do pozice toho více vzadu, který poradí a pomůže, když je potřeba.

Muži vyhráli Národní ligu a postoupili, u juniorů a dorostenců to však, ruku na srdce, tak slavné nebylo.
V těchto dvou mládežnických kategoriích chystáme určité změny, novinky do příštích sezon, tak aby fungovaly lépe, ale to rozhodně neznamená, že by dosud fungovaly špatně. Je potřeba si uvědomit, že to trenéři měli letošní, ale i loňskou sezonu velmi těžké. Zvláště letos byla juniorka zcela podřízena mužům a poněvadž za muže běžně hrálo 4-5 juniorů, tak se to na výsledcích, ale i výkonech juniorů odrazilo. Když se pak v termínech kryly zápasy mužů, juniorů a dorostenců, tak tím trpěli i dorostenci. Příští rok již zastoupení juniorů v mužích bude menší a tohle všechno se zlepší.

Co se týče kategorií mladší žáci a níže, tak u nich v posledních dvou letech proběhly velké změny. Zmiňme například zapojení nových trenérů, či znásobení přihlášených týmů do soutěží. Mohl bys tento vývoj trochu rozvést?
Ty změny tam jsou určitě velké. Podařilo se nám nastavit systém několika výkonnostních kategorií a zapojit mnohem více trenérů s florbalovými zkušenostmi. Dříve na tréninky, které byly společné pro všechny, chodila řada hráčů, kteří florbal vnímali jako nějaký kroužek, čímž pádem nikdy nemohly být tréninky tak kvalitní. Na tréninky chodilo i 35-40 hráčů s velmi rozdílnými florbalovými zkušenostmi a kvalitou a na vše dohlíželi maximálně dva trenéři. Teď naprostá většina hráčů musí projít tréninky nižší výkonnostní kategorie nebo florbalovými kroužky na školách. Když ukážou snahu a mají perspektivu se zlepšovat, tak jim nabídneme tréninky lepší. Zhruba se dělení dá načrtnout jako na ty, co hrají ligu a volnočasový florbal. Další novinkou je přihlášení více týmů v těchto nejmladších mládežnických kategoriích do ligových soutěží. Nejdůležitější z mého pohledu však bylo nastavit fungování těchto kategorií v tom smyslu, že se v nich komplexně a dlouhodobě připravuje co největší množství hráčů. Takže i přesto, že existuje určité základní dělení podle výkonnosti v tréninkových skupinách, tak v lize se naopak už ty dobré snažíme nedělit na nějakou elitu a zbytek. Řada klubů již v těchto mládežnických kategoriích staví neustále to nejlepší k sobě, my se do kategorie mladších žáků snažíme hráče co nejvíce míchat. Je pro nás důležitější perspektivní výkonnost a rozvoj hráče do budoucna než výkonnost aktuální. Dříve jsme se setkávali s nesouhlasem rodičů, kterým se to úplně nelíbilo, protože se to mnohdy odráželo na výsledcích. Nyní si myslím, že v této naší snaze panuje většinová shoda.

Obecně florbaloví trenéři platí za nedostatkové zboží. Jak jsou na tom Gulliveři?
V Gulliverech se snažíme o to si trenéry vychovávat především z vlastních řad, což je dlouhodobý proces, který se nám ale podle mě vyplatí. V klubu je nás trenérů stále relativně málo, ale tím, že se neustále scházíme, diskutujeme, tak nastavení tréninkových procesů, klubové koncepce a vize je správné a jsme schopni pracovat v menším trenérském týmu s dlouhodobými cíli, kterým dle mého názoru musí být podřízeno vše včetně trenérského ega. Florbal je mladý sport a myslím si, že v některých fázích i jednoduchý na zvládnutí. Do určitého věku a úrovně ho může na nějaké úrovni hrát skoro každý, i když mu spousta dalších věcí, kterými by měl každý pořádný sportovec disponovat, chybí. Je to obrovská výhoda florbalu, ale i achillova pata zároveň. To stejné dle mého názoru platí i o trenérech. Bohužel i trenér, který na sobě nemaká, nevzdělává se, nenechává si dávat zpětnou vazbu a zajímá ho jen aktuální vítězství může být tzv. úspěšný trenér. To znamená, že je schopen v nějakém kratším omezeném úseku vývoje hráče (například s jednou kategorií) i přes své nedostatky vyhrávat, ale to je samozřejmě špatně, protože cílem by mělo být vychovávat hráče od začátku až do konce a to co je důležité a co se počítá, je nejvyšší výkonnost v dospělých kategoriích, ke které celý proces výchovy vede. Každý sport se vyvíjí a florbal jako poměrně mladý sport není výjimkou, spíše naopak, takže věřím, že se k tomu v brzké době také dopracuje a tito „úspěšní“ trenéři a dětské „hvězdy“ zmizí.

Když pomineme sportovní stránku. V jaké kondici je náš klub?
Po ekonomické stránce je vše v pořádku. Již několik sezon pracujeme s kladným rozpočtem, ve kterém vytváříme rezervy a na první ligu jsme finančně připraveni. To ale neznamená, že se nebudeme snažit o hledání dalších zdrojů a partnerů. Těm stávajícím bych tímto chtěl za podporu poděkovat. Organizačně jsme pak v posledních letech fungování klubu výrazně zlepšili a dále na tom pracujeme, protože víme, že se sportovním rozvojem klubu musí jít ruku v ruce i tato méně populární činnost.

Gulliveři slaví letošní sezónu 20 let existence. Jak budou vypadat květnové oslavy?
Oslavy budou probíhat v odpoledních hodinách v sobotu 25. května ve venkovním areálu Sokola Brno I. Program ještě do detailu připravený není, ale k dispozici budou všechny dostupné sportoviště venkovního areálu, bude se grilovat, tak snad vyjde i počasí. V případě, že tomu tak nebude, přesune se program do vnitřních prostor. Zváni jsou všichni členové klubu i rodinní příslušníci. Určitě pozveme i bývalé již neaktivní členy.

Kam se náš klub za oněch 20 let posunul a kam se ještě může posunout?
Tak posunul se výrazně, což ostatně i florbal jako sport samotný. Několikanásobně jsme navýšili počty členů, týmů a trenérů, pracujeme s úplně jiným rozpočtem. Především ale jdeme postupnou cestou zespodu. Kam se může klub posunout, je těžké predikovat. Naším cílem bylo hrát nejvyšší možné mládežnické soutěže a postoupit do 1.ligy mužů, což se povedlo. Nyní je potřeba se v 1.lize nejdříve zabydlet, nehrát v ní druhé housle a pak se uvidí.

Už se těšíš, až budeš mít chvilku volna?
Každoročně se těším na červenec, který je trochu volnější.