Junioři jsou v Top12!!! Zasloužený postup, říká trenér Roman Janda

Juniorům skončila kvalifikační část sezóny. Po skupině, ve které skončili na druhém místě a za sebou nechali i třeba tradiční silný klub FBC Ostrava, zvládli i dvojutkání ve vyřazovací části proti Pantherům z Otrokovic a postoupili mezi 12 nejlepších týmů v republice. My vám nyní přinášíme rozhovor s trenérem juniorům Romanem Jandou.

Ahoj Romane. Obří gratulace k postupu. Jsou už nervy pryč?
Za celý tým děkuji. Ano, nervy už jsou pryč, minimálně ty moje.

Po ne zrovna povedeném přípravném UNYP cupu by za váš postup leckdo ruku do ohně nedal, pravda?
To asi ano. Nicméně jednalo se o přípravný turnaj, kde se hledalo ideální složení lajn, chtělo se po hráčích, aby hráli aktivní florbal, aby si vyzkoušeli pro ně nové taktické pokyny přímo na hřišti proti silným soupeřům. Od toho to byl přípravný turnaj a hráči věděli do čeho jdou a s jakým očekáváním tam jedeme. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsme byli s předposledním místem spokojeni. Takhle nízko jsme na přípravném turnaji skončit nechtěli.

Do základní skupiny jste vstoupili důležitou výhrou nad FBC Ostrava a někdo v tom mohl hledat možný budoucí úspěch, viděl si to taky tak?
Věděli jsme, jak důležité je pro vývoj v kvalifikační skupině s Ostravou bodovat. Obě utkání s tímto týmem byla pro hráče velmi náročná, na druhou stranu také nejlépe zvládnutá, a to ve všech ohledech sportovního výkonu. Takže ano, přiznám se, že hned po první výhře právě proti Ostravě se mi nabízel někde vzadu v hlavě scénář, který mohl znamenat, že na konci náročné kvalifikace budeme slavit.

Dalo by se přitom říct, že se ve vaší skupině hrálo pouze o druhé místo?
Každý, kdo se pohybuje nejenom kolem juniorských, ale i dorosteneckých kategorií musel dopředu vědět, že Vítkovice budou letos jasným a velkým favoritem naší skupiny. Svoji dominanci potvrdili. My jsme měli tu smůlu a štěstí zároveň, že proti nám nastoupili i jejich junioři, kteří se objevují v týmu superligového mistra. A to na hřišti bylo znát. Pro oko diváka předváděli opravdu efektní a efektivní florbal. Avšak pro nás i pro ostatní týmy to znamenalo, že hrajeme jen o to druhé místo, o nadstavbovou kvalifikaci s druhým týmem ze sousední kvalifikační skupiny.

Upřímně…čekal jsi, že už dvě kola před koncem skupiny budete mít v kapse jistotu nadstavby?
Doufal jsem v to.

Byl ve skupině nějaký moment, kdy sis řekl Ano, tohle už zvládneme a postoupíme, nebo to byla postupná práce?
Ve čtvrtém utkání s Ostravou za stavu, kdy jsme prohrávali 2:3, jeden z hráčů Ostravy naprosto nesmyslně úmyslně seknul našeho brankáře a rozhodčí mu udělil pětiminutový trest. V tu dobu jsem si v hlavě říkal, že jestli této situace nevyužijeme, tak si nezasloužíme tu TOP12ku. Naštěstí jsme toho využili.

Ve vyřazovací části s Otrokovicemi na půdě soupeře jste začali výborně a do Brna jeli s vedením 6:4. Pro hráče asi hodně náročné na psychiku.
V sobotu, když jsme vyhráli, tak to pro hráče náročné na psychiku podle mě vůbec nebylo, protože jsme měli tu psychickou výhodu na své straně. Jenže, i když jsme hráče upozornili, že to vůbec nic neznamená, že je to jen malá nepatrná výhoda, a že dva góly ve florbale se dají dát za pár vteřin, tak oni se do toho nedělního utkání vyspali tak, jak se vyspali a v podstatě 40 minut byli bez drajvu, bez šťávy, bez energie, která je zdobila např. v zápasech s Ostravou. Teprve až jsme v neděli rychle prohrávali o dvě branky, tak to začalo být pro hráče psychicky náročné, ne v sobotu.

V neděli jste skoro celý zápas museli dotahovat, až se Otrokovice dostaly do vedení o tři góly, rázem postupovali oni a vy jste se ocitli nad propastí, ale nespadli do ní…
Nespadli. V první třetině jsme nebyli v zápase, ve druhé jsme trefili několik tyček a nechávali vyniknout brankáře hostí a ve třetí jsme ukázali velkou psychickou sílu a týmovost. Podle mě jsme zaslouženě do té propasti nespadli.

Kdyby si měl pár slovy vystihnout tento letošní postup, jaká by to byla?
Za tři roky nového modelu KB ligy juniorů (který se navíc každý rok mění), to byla rozhodně nejtěžší kvalifikace, co jsme absolvovali. S odstupem času musím vyzdvihnout něco, co nejde na první pohled vidět, a to je fungující klubová mládež, o kterou se junioři Gulliverů mohou opřít. Trenéři v mladších kategoriích odvádí skvělou práci, vychovávají své svěřence jako hráče i lidi k tomu nejlepšímu, co sami znají a umí, a na konci tohoto gulls řetězce z toho těžíme my u juniorů. Doufám, že v tom budou za přispění a podpory všech skvělých, přehnaně neambiciózních rodičů dětí pokračovat.

Čeká tě teď zasloužená dovolená?
Stejně jako hráče i mě čeká po šesti týdnech první volný víkend. To je v juniorské nejvyšší lize maximum, které se blíží dovolené, za což upřímně a zcela ironicky děkuji všem lidem v Českém florbale, co sedí v kanclu, netráví s týmem desítky hodin týdně, přitom rozhodují o tom, jak bude předpis soutěže vypadat.